Mimo systém

       Většina lidí si pod slovy "přežití", nebo "survival", nebo "prepper", představí únik z civilizace, kde se něco krizového stalo, do lesů a divočiny, kde si postaví srub a vydrží se svými schopnostmi a zásobami, než se krize přežene.  No, možná to má ještě logiku někde v Kanadě, na Sibiři, v džungli .... ale v rámci České Republiky a Střední Evropy je to v podstatě nesmysl.

       Abych to upřesnil, nemám vůbec nic proti nácviku dovedností v přírodě, sám jsem často chodíval na víkendy do lesů, spal pod širákem, dokonce i v zimě ve sněhu, vedl jsem workshopy a kurzy s výukou těchto dovedností - je to zábava, kontakt s přírodou, rozvíjí se otužilost, výdrž, praktické dovednosti, když jdete v partě, máte kamarády ... Můžete to brát jako volnočasovou aktivitu, vzít děti od mobilu do lesa ... to je vše.

       Ale realita dnešní situace je zcela jiná. V Čechách už dnes legálně v lese rozdělávat oheň nesmíte, většina lesů a luk je zamořená nakaženými klíšťaty, houby, borůvky a pod ... jsou kontaminovány různými nemocemi od divokých zvířat, každý metr přírody už někomu patří, všude jsou fotopasti, drony, po požáru Českého Švýcarska se každý (oprávněně) bojí i malého táboráčku ... to ještě mluvím o normální situaci, ne o útěku před katastrofou.

    No a když se cokoli stane - v jaké krizi bude výhodné utéci a skrývat se v lese? Válka na Ukrajině i v pásmu gaza nám jasně ukazuje, že po přechodu armády zbude zničená, spálená země, že drony vyhledávají lidi v lese pomocí termovize .... v českém lese se nikdo neukryje, navíc pokud by k takové situaci došlo, budou naše lesy přeplněné lidmi, co se utíkali ukrýt ... nebude kam. Co budete jíst, co budete pít, jak se v zimě ohřejete? Každý nepřítel vás ihned vypátrá a zabije, nebo zajme ....

       To se stále ještě bavíme o tom, co by mohl udělat osamocený jednotlivec, ale co budete dělat s rodinou, s dětmi, s pohybově omezenými seniory, s nemocnými ... případně s domácími mazlíčky, nebo hospodářskými zvířaty?

      V nekonečných lesích Kanady, kde můžete jít týdny a nikoho nepotkáte, může mít skrytí se před katastrofou možná smysl .... ve Střední Evropě to smysl nemá.

      Dnes dostává slovo "přežití" úplně jiný smysl. Je potřeba přežít tlak systému, který se komplikuje a hroutí. Nemluvím o žádném konci světa, ale o změně, která se již vytváří. Staré uspořádání světa pomalu končí a rozpadá se, nové uspořádání možná už vzniká, možná se teprve hledá ... Z hlediska společnosti, státu a civilizace každý řeší miliony nejrůznějších otázek, když se podíváte na politiky napříč všemi stranami, slyšíte jen nekonečné slovní průjmy, nevedoucí nikam ... Stačilo by říct naplno, že dosavadní způsob civilizace se prostě mění. Tak, jak to bylo v mnoha vlnách od začátku lidstva, něco vznikne, jde nahoru, zažije vrchol, neví se, jak dál, přichází rozklad, úpadek, pád, mezitím už zase vzniká něco nového, chvíli je chaos, boje, bezvládí, než se to nové usadí a začne prosperovat .... a tak to jde v lidských dějinách pořád stejně dokola ... a asi je to v pořádku. 

       Jsme již v úpadku, světové uspořádání se rozpadá. Politika je čím dál agresivnější, propukají nenávistné hádky, boje, války. Ekonomika, postavená na dluzích, bublinách neexistujících hodnot a machinacích se odkrývá a rozpadá. Lidé přestávají věřit úplně všemu, podléhají strachu z budoucnosti. Miliardy lidí po celém světě stárnou a dětí se rodí čím dál méně. Technická infrastruktura obecně stárne - silnice, mosty, budovy, elektrické sítě, vodorozvody - už jen záplatujeme to nejhorší a díváme se, jak se postupně vše rozpadá. Byrokracie sílí a mohutní a svazuje lidi do zcela nesmyslných příkazů, zákazů, povinností, zákonů, předpisů ... stejně tomu už nerozumí ani ti, kdo to vymýšlejí, natož běžní lidé, kteří se chvíli budou ještě snažit, pak to hromadně vzdají a začnou řešit své přežití bez úřadů a jejich nesmyslů. Naše civilizace se rozpadá, aby uvolnila místo něčemu novému. Přirozený chod světa v přímém přenosu. Jsem moc rád, že žiju v této době a mohu to pozorovat, vnímat a učit se z toho všeho.

        Jak toto vše přežít? Cest je mnoho, jednou z nich je uvolnit své síly a svou energii ze všeho, co není potřebné, stáhnout se "MIMO SYSTÉM".

Je to cesta pro každého jiná, každý jsme si svůj život uspořádali jinak, každý máme jiné závazky, jiné priority, jsme v jiné situaci. Mohu zde popsat, co stáhnutí se mimo systém znamená pro mne - a pro každého jiného to může znamenat úplně jiné kroky. Nabízím tedy základní myšlenku, nikoli metodiku konkrétních kroků, na ty si budete muset přijít každý sám/sama.

      Já si v životě prožil hodně, byl jsem v armádě, podnikal jsem, učil jsem bojová umění, byl jsem novinářem, profesionálním kuchařem, procestoval jsem kousek Evropy a podíval se i do USA, dvakrát jsem se oženil a rozvedl, zažil jsem úspěchy i pády .... Cokoli se mi v životě stalo,  do čehokoli jsem se pustil, mne obohatilo, dalo mi to životní zkušenosti. Častokrát to dost bolelo, ale právě takové zkušenosti člověka posouvají dopředu, dál ...

       Byly doby, kdy jsem hromadil majetek, kdy jsem, jako ostatní chtěl mít věci, peníze, obdiv, úspěch ... i to jsem si zažil. A možná i proto se mohu všeho dnes pustit a stát se zcela volným, být "MIMO SYSTÉM".

         Princip je jednoduchý. Čím méně máte povinností, závazků, vztahů, dluhů, věcí ... tím více máte čas, energii, případně peníze na sebe.

       Pár příkladů mých životních rozhodnutí (možných proto, že nemám okolo sebe velkou rodinu, starám se jen o jednoho člověka) :

• Nevytvářím dluhy, nepůjčuji si, utrácím jen to, co mám a když zrovna nemám, tak stejně utrácím jen to, co mám. Zažil jsem peklo dluhů, úvěrů, půjček, ničí to váš život, vaši energii, vaši duši - už nikdy více. Zvlášť v této době, kdy nikdo nemá jistou práci, kdy se ceny všeho strmě zvedají.

• Nevlastním žádné nemovitosti. Nemusím nést za nic odpovědnost, nemusím neustále na úřady, nemusím mít technické prohlídky, kontroly, nemusím mít žádná pojištění. Když najdete dobrý pronájem, jednou měsíčně zaplatíte stálou částku a to je vše. Nic vás nesvazuje, nemusíte uzavírat žádné smlouvy, nemusíte téměř nic řešit - to vše je starostí pronajímatele. Kdykoli můžete jít dál, jinam.

• Bývaly doby, kdy jsem podnikal a měl i dvě, tři auta. Dnes žádné nechci, žiji v Praze, vše mám v dosahu několika minut chůze, která jednak nic nestojí a jednak je zdravá - a když potřebuji, kdykoli mi na zavolání přijede Bolt - a stojí pár korun. Směšný a nepatrný zlomek peněz, které bych vydával nejen za automobil jako takový, ale hlavně za benzín, oleje, pneumatiky, servis, pojištění, parkování .... o nic z toho se nemusím starat, nic z toho mi nefixuje a nebere energii, čas ani peníze.

• Mám doma pohodlí, mohu se dobře najíst, dobře spát, vykoupat se, být na internetu, pracovat, odpočívat, bavit se .... ale jsem kdykoli připraven se sbalit a přestěhovat se jinam - ať už z jakéhokoli důvodu. Jsem připraven se sbalit tak, že to, co je pro mne důležité, se vejde do osobního automobilu (i když ho nemám, je okolo mne dost lidí, kteří jej mají). Vše ostatní, nábytek a pod .. mohu kdykoli nechat na místě a jinde si pořídit nový. Nedělám si hlavu s tím, co by bylo, kdyby .... jsem připraven jít jinam a nedělá mi to žádný problém.
• Ačkoli to nebyl můj životní záměr, rodinný život mi zrovna podle mých představ nevyšel - a díky tomu jsem nyní bez mnoha závazků, které svírají většinu lidí. Rodina jsou pro mne tři lidé, přátelé jsou lidi, se kterými se přátelit chci. Práci si řídím sám. Pokud by se v mém životě ocitl nějaký nepřítel, prudič, diktátor, energetický upír, či jen zcela zbytečný člověk, co by bez užitku marnil můj čas, už se všech takových umím velmi rychle zbavit.
• I úplné maličkosti - máme doma tři velké krabice rodinných fotografií - právě je skenuji a převádím si je ne externí disk. Místo tří velkých krabic budu mít malou krabičku, plnou fotek, kopií dokladů, filmů, seriálů, dokumentů ....

       Mohl bych pokračovat v seznamu svých rozhodnutí dál a dál - ale snad chápete princip - a pro své osvobození od systému si musíte zmapovat svůj život a učinit své vlastní kroky.

      Dnešní "survival", "přežití" není o tom, utéci z civilizace do divočiny, zahrabat se v lesích a jíst kořínky a bobule. Je to životní postoj, ve kterém se odstřihnete od všeho, co vás vysává, deprimuje, poškozuje, trápí, co vám bere sílu, energii, peníze, co vás zotročuje na jednom místě.

       Čím méně povinností přijmete, čím méně smluv uzavřete, čím méně věcí budete k životu potřebovat, čím méně času budete marnit s byrokraty na úřadech - tím budete svobodnější, tím více času, energie, peněz, myšlenek a síly budete mít pro sebe.

       Nejsem bezdomovec, mám občanský průkaz, cestovní pas, používám bankovní účet, chodím k lékařům, mám se do čeho obléci, jsem na internetu, mohu kdykoli kamkoli cestovat .... ale na úřad potřebuji tak jednou za pět let, nevlastním nic, co by mne k něčemu přivazovalo, nemám žádné závazky, jejich nedodržování by mne přivedlo před soudy, nebo do problémů. Dodržuji zákony a jsem svobodný. Mohu si plnit hlavu tím, čím chci, co mne baví a inspiruje - kdy chci, s kým chci, jak chci a kde chci. A jak jste na tom vy?