Svět okolo nás
Svět současnosti je složitý, nepředvídatelný a nebezpečný. Je v tom krása, změna, vývoj, ale zároveň z toho všeho jde strach. Pokud je svět v takovém tempu změny, které nedokážeme ani předvídat, pak mu přestáváme rozumět. Bojíme se, že to, co přijde, nezvládneme - a je to tak, den za dnem před nás staví zkoušky, kterým nikdo z nás ještě nečelil.
Žijeme v dosud celkem bezpečné zemi, v sociálních jistotách, na které jsme si moc zvykli, neznáme hlad, lékařskou péči máme oproti jiným zemím v podstatě zdarma a hned, práce je dost, jsme obklopeni elektřinou, pitnou vodou, ledničku, pračku a televizi, stejně jako počítač má doma každý ...
Přestáváme ale rozumět jeden druhému, uzavíráme se do izolace, vztahujeme na sebe starosti, které neumíme a nechceme řešit. Jsme lidé, kteří se mají možná nejlépe z celého světa a přesto trpíme stresy, psychickými nemocemi, panikou, že budoucnost nezvládneme.
Byly časy, kdy jsme moc neměli a toužili mít víc, chtěli jsme vlastní domy, chaty a chalupy, auta, elektroniku, dovolené v cizokrajných zemích, zabezpečit dětem dobrou školu a seniorům dobré důchody. Dnes většinu z toho máme a přesto máme starostí a stresů ještě víc. Proč je tomu tak?
Život každého z nás je jiný. Každý jsme obklopeni vlastním světem, vlastními tužbami i obavami. Máme okolo sebe jiné přátele i nepřátele, sdílíme nejrůznější názory, prožíváme své vlastní soukromé i veřejné životní zkušenosti. I tak ale máme mnohé společné. Především, když se za svými životy ohlédneme zpět, všichni dojdeme k poznání, že náš život je součtem našich vlastních rozhodnutí a činů.
Málokdy jsme k nějakému životnímu rozhodnutí donuceni - i když si to třeba myslíme (to chtěli rodiče, to vyžadoval partner, to je přeci tak správné, tak to dělají všichni ostatní ....) tak nakonec rozhodnutí je jen na nás. Moderní Česko je země, kdy nejsme pod diktátem církve a náboženství, kdy vám není diktována móda, nejsme zrozeni do neměnné kasty, nezrodíme se do otroctví. Můžeme zcela svobodně studovat, co chceme, pracovat jak a kde chceme, nebo nepracovat, když na to máme .... můžeme kamkoli svobodně cestovat, přestěhovat se a začít žít v jiné zemi, na jiném kontinentě. Kdokoli z nás může být teoreticky i prezident, šéf mezinárodní firmy, umělec, vědec, či vynálezce, nebo zločinec, případně bezdomovec ... To, co právě teď každý z vás je, tím se stal jen a pouze díky tomu, že to chtěl, nebo to bez odporu přijal.
Stejně tak, jako jsme měli ve svých vlastních rukou svůj život od dětství, máme jej stále ve svých vlastních rukou i teď - i v budoucnu. Pokud si myslíte, že jste oběťmi okolností, doby, rodiny, špatného příkladu, smůly .... pak jste neustále obětí jednoho jediného - máte příliš málo síly k tomu, abyste začali myslet, rozhodovat se a jednat sami za sebe.
Potřebujete nabrat sílu (energii), se kterou si krok za krokem převezmete svůj život zpět do svých rukou a začnete žít tak, jak sami chcete - ať už to znamená cokoli - je to váš život, váš svět, vaše představa ...
Co tedy začít dělat?
Slavný čínský vojenský stratég Sun-Tsu kdysi napsal: "Pokud znáš dobře jak sám sebe, tak svého nepřítele, tak vyhraješ 100 ze 100 bitev. Pustíš se totiž jen do takové bitvy, o které víš, že ji vyhraješ."
Prohráváme své životní bitvy, protože nad ničím nepřemýšlíme pohledem válečného stratéga. neřešíme, co máme, co ztratíme, co získáme, zda bitva přinese úspěch, či pád ... jen bezhlavě jdeme za tím, po čem toužíme ... no a většinou padneme, protože jsme šli do bitvy slepí a hluší, bez znalostí sebe i toho, s kým, nebo s čím bojujeme ....
Poznejme proto nejprve sami sebe!
To je pro bojovníka zcela zásadní. Poznat sám sebe, porozumět tomu, kdo a čím jsme.
Lidé příliš mnoho a příliš dlouho přemýšlejí o "smyslu svého života". Dokud nepochopí, že smyslem života je plně jej prožít, naplnit sebe sama životními zážitky, prožitky a vlastními zkušenostmi. Ano, k tomu potřebujeme znalosti, dovednosti, příklady, podněty, peníze, věci, příležitosti, zdraví, svobodu a energii ... a navíc cesta každého z nás je úplně jiná, jedinečná a neopakovatelná ...
Jak žijeme, stáváme se den za dnem sbírkou svých vlastních zkušeností, máme své slabé a silné stránky, své obavy a tužby ... to jsme. Zkuste si vzít papír a napsat si na něj - co umím, co neumím, co mám rád/a. co ne, co chci, čeho se bojím ... pište jen pro sebe a pravdivě, jako z pohledu cizí, nezaujaté osoby. Zjistíte tak, kým opravdu jste. To je startovní čára - a je jedno, zda to uděláte ve dvaceti, nebo v sedmdesáti - vždy se můžete stát pro zbytek života svobodným bojovníkem ...
Poznejme, co vlastníme - a co vlastní nás!
Jsou věci, závazky a vztahy, které nás obohacují, umožňují nám žít, jak chceme a komunikovat s kým chceme ... a jsou opět věci, závazky a vztahy, které vlastní nás, vlastní náš čas, berou nám energii, peníze, svobodu ....
Druhým krokem (třeba opět v podobě písemného seznamu) je rozpoznat jedno od druhého a toho, co nás zotročuje, se zbavit - uvolníme tím místo pro více toho, co nás osvobozuje, naplňuje a baví.
Na textu této stránky právě pracuji ....