Základní pohyby

     Vždy na workshopech vysvětluji, že výuka bojových umění (tedy také základní sebeobrany) je podobná tomu, naučit se psát. Od první třídy se ve škole učíme nejdříve jednotlivá písmenka abecedy. Česká abeceda obsahuje celkem 42 písmen, včetně 26 základních písmen latinky a znaků s diakritikou, jako je háček (ˇ) a čárka (´), a také spřežku CH.

       V bojovém umění máme přibližně podobný počet základních pohybů (každá škola, každý styl to má trochu jinak), do kterých spadá základní střeh a kryt, kroky, úhyby, bloky rukama i nohama, údery a kopy. Učíme se je pomalu, trpělivě, jeden po druhém, stejně jako písmenka abecedy ve škole.

      Když umíme písmenka,  učíme se z nich skládat slabiky. V sebeobraně to jsou krátké kombinace základních pohybů, učíme se je spojovat a navazovat (například úhyb a blok, blok a úder, úder a kop a pod ... kombinací je hodně).

      Z písmenek sestavujeme nejprve slabiky, pak celá slova a krátké věty. Ze základních pohybů v sebeobraně skládáme nejprve krátké, pak delší kombinace. Nejprve spojujeme dva pohyby, pak tři, čtyři .... učí nás to navazovat jednotlivé pohyby na sebe, udržet u toho rovnováhu, stabilitu, dobře dýchat, využít energie celého těla, měnit pohyb, kroky, využívat prostředí ....

      Ze slov se učíme psát věty a vyjadřovat jimi konkrétní dění, pocity, přání, situaci .... V sebeobraně zkoušíme sestavovat nejrůznější "techniky" (berme je jako "věty"), kterými reagujeme na nejrůznější situace ohrožení. Například na facku reagujeme úhybem, stočením těla do obrany, blokem/krytem rukama, následným protiútokem, abychom zabránili další facce a třeba i sražením útočníka na zem, abychom mohli utéci do bezpečí .... Taková "technika" může mít mnoho různých podob, záleží na konkrétní situaci, prostředí, terénu a samozřejmě na tom, jak útočí útočník a v jaké jsme kondici a co umíme, pokud se chceme bránit. Tady si už každý individuálně vybírá, jaká kombinace, jaká technika mu sedí, jaká ne - každý jsme jiný.

       Když už dobře ovládáme písmenka, slabiky, slově i věty, tak už prostě a snadno píšeme (mluvíme) - dopisy, zprávy, knihy, články .... a každý má svůj osobitý styl psaní (vyjadřování), který může neustále vylepšovat, rozvíjet, obohacovat slovní zásobu ....

      To nám umožní protrénovat v sebeobraně volný sparring - což je volně plynoucí simulace reálného boje, bez zbytečné agrese, síly a rychlosti - uvolníme mysl a učíme tělo "plynout", volně reagovat na souboj, nechat plynout obranu proti útokům, zasahovat v protiútoku nechráněná místa, dostat se přes útočníkovu obranu a třeba jej povalit, nebo dostat do škrcení, páky, sevření a pod .... je to podobné, jako když si koťata lva, nebo tygra hrají - v podstatě už napodobují souboj a lov, ale hravě a bez ubližování si, přitom se ale zcela vážně trénují na budoucnost, kdy budou muset skutečně bojovat o život, nebo lovit a zabíjet, aby neumřela hlady. 

       V sebeobraně nám jde o to, nepodlehnout zbytečně v situaci, kdy se dokážeme při rozumném tréninku sami ubránit, když nás na ulici někdo napadne, chce zbít, okrást, dívky a ženy znásilnit, děti šikanovat, týrat a ponižovat a pod ... a nejde přitom o trénované bojovníky a rváče, u kterých mohu doporučit jediné - zeširoka se vyhnout konfliktu s nimi.

      V sebeobraně netrénujeme, abychom se stali profesionálními bojovníky v ringu, bodyguardy, vyhazovači v nočních klubech, vojáky, policisty .... jde nám o to, naučit širokou běžnou veřejnost zbytečně nepodlehnout násilí v situacích, ve kterých by se při rozumném tréninku ubránit mohli a měli. Až 90% znásilnění, které se i v rámci ČR denně odehrává v ulicích, parcích, sklepích, chodbách, lesích - ale i v domácnostech - lze i jednoduchým tréninkem sebeobrany předejít, nebo zabránit.

       Takže začít se učit sebeobranu je upřímně to nejlepší, co pro sebe můžete ve svém volném čase dělat ... a co jen pro sebe, chránit pak můžete i svou rodinu, děti, přátele .... to za to přeci stojí, ne?