Zásoby, nebo ne?


         Jednou jsem si opravdu doma narychlo shromažďoval zásoby - při nástupu pandemie koronaviru, když se zavřely restaurace, a nikdo nevěděl, co bude dál, zda se nezavřou i obchody, potraviny, lékárny ....

        Pracoval jsem mimo Prahu jako kuchař - ze dne na den, bez varování, stát uzavřel všechny restaurace, takže jsem zůstal doma a pro jistotu jsem se vydal na několikerý velký nákup do supermarketů, abych si vytvořil zásoby pro přežití.

        Nakoupil jsem trvanlivé potraviny, balenou vodu, dostupné léky, drogerii, toaletní papír, baterie - a v podstatě celý koronavir jsem strávil doma. Pracoval jsem na počítači, staral se o matku a byl v klidu, že mám doma vše, co potřebujeme, alespoň na tři měsíce. Ani jednou jsem nepodstoupil testování na Covid, nebyl jsem u lékaře, jen jsem sledoval zprávy a čekal, co se bude dít. Očkovat jsme se nakonec oba nechali, dodnes si myslím, že to bylo dobře.

        Mít doma zásoby na nějakou dobu náhle vzniklé krize se mi tedy v realitě velice osvědčilo. Na druhou stranu mi došlo, že to není všelék, že jsem stále naprosto nepřipraven na většinu možných situací, které reálně v moderní době hrozí. 

        Dodávám, že jsem městský bytový, přímo panelákový člověk, nikdy jsem nežil na vesnici, na samotě, nebo v horách, prostě na místech, kde jít cokoli nakoupit znamená sednout do auta a jet třeba třicet i více kilometrů k nejbližšímu obchodu. Já to měl do supermarketu vždy maximálně kilometr pěšky.

        Kdo bydlí na samotě, tvoří zásoby automaticky. Má sklep, minimálně spíž, zavařuje, nakládá, skladuje, co může, od brambor a kompotů k masovým konzervám a uzeninám, suší houby a bylinky, vytváří sirupy, tinktury a elixíry. Když nakupuje, tak vždy ve větším množství, do zásoby. Dobře ví, že když mu dojde máslo, jet pro něj padesát kilometrů třeba v zimě v zasněžených horách je hodně riskantní. Tak má doma dvě lednice, dva mrazáky, sklep, police - prostě zásoby.

       Když máte i vlastní pozemky, tak si sami pěstujete zeleninu, ovoce, brambory, bylinky ... možná i obilí, možná máte slepice na vajíčka, králíky na maso ....

      Ve městě, v celkem malých bytech lze vytvořit určité zásoby, máte sice omezený prostor, ale pro nic nemáte daleko, vše máte ke koupi v dosahu dejme tomu 30 minut chůze pěšky.

        Ve městě stačí pohotovostní zásoby, které vás v nečekané krizi udrží v klidu a pohodě. Z jakéhokoli důvodu může na den, dva vypadnout elektřina, nebo spadnout internet a neotevřou se obchody. Kdo nemá doma nic, začne panikařit, že potřebuje léky, jídlo, vodu, cigarety, toaletní papír, granule pro psa, sunar pro miminko - a protože má všechny své peníze na účtu v bance a bankomaty nefungují - tak i kdyby někde obchod otevřel, nedokáže si nakoupit.

      Kdo má doma vše, co potřebuje k životu, alespoň na dva týdny, nemusí se ničím vzrušovat, v klidu si počká, až systém zase naběhne a vrátí se do normálu. V rámci Prahy se výpadek vyřeší v řádu hodin, nebo několika málo dnů, někde na vsi v horách to může trvat i několik týdnů - víte, kde jste, co a koho vše máte na starosti, sedněte si s papírem a tužkou v ruce a představte si, že se na dva až čtyři týdny nedostanete do jediného obchodu. Co vše potřebujete?

Jedinec potřebuje minimálně na den :

  • cca 2 litry pitné vody
  • určitou výživu (to je rozdílné, muž, žena, dítě, senior ...) a živiny
  • důležité léky
  • ochrana před chladem/horkem, přístup k sociálnímu zařízení
  • informace, co se děje, co se stalo, co bude následovat
  • finanční hotovost

      To stačí v případě, že jde o okamžitou a krátkodobou lokální krizi - například v domě vypukne požár, nastane přívalová povodeň, v blízkosti vybuchne chemička, nebo se najde letecká nevybuchlá puma ještě z války (to vše se děje běžně dnes a denně). Ve tři ráno na vás bouchají hasiči, že pod vámi hoří byt a že musíte okamžitě ven.  Nemáte čas přemýšlet, cokoli hledat, pakovat si kufry, balit cennosti.

       Na danou chvíli potřebujete do čeho se obléknout, obout, mít kopie důležitých dokladů, mobil a peněženku - a v malém batůžku lahev vody, léky na pár dnů, trochu trvanlivého jídla, něco na uklidnění (čokoládu, cigarety, trocha alkoholu ...) a přežijete to nejhorší. Okolní systém funguje, takže vám hasiči řeknou, co se děje, co asi bude ... vy zavoláte příbuzné, nebo kamarády, aby pro vás přijeli, nebo si zavoláte taxi do nejbližšího hotelu .... ráno začnete ve fungujícím systému řešit, co je třeba.

  Takže malý evakuační batoh někde u východu z bytu + taška se sezónním oblečením a obutím. Chytnete do ruky peněženku, mobil, u dveří popadnete batoh a tašku a utíkáte do bezpečí.

        Požár je právě druh krizové situace, kdy v několika málo chvílích přijdete o roky shromažďované a drahé zásoby, které jste si pořídili. Stejně tak o ně přijdete, když vám povodeň vezme dům. A co si vezmete s sebou, když máte sotva pár minut, nebo málo hodin k útěku z domova?

      Nejsem příznivcem kupení zásob na roky - na druhou stranu kdo ví, co v budoucnu přijde, jaké pohromy, nebo krize každého z nás čekají? Pokud se z nějakého důvodu zhroutí stát a systém, budou vám velké zásoby doma jistě k užitku - ale také se tím stanete terčem všech hladovějících, utíkajících - v kolapsu jako jedna z prvních zmizí morálka. Morálka hladovějícího je zaměřena na jediné - kdekoli se zmocnit čehokoli cenného, i za cenu zabití toho, kdo své zásoby bude bránit.

     Téma je velice rozsáhlé, každý se v krizi rozhoduje jinak, každý má jiné závazky, výchozí podmínky a možnosti. To vše v dalších rubrikách rozeberu podrobněji.